Můj příběh

 

Lidské tělo je dokonalost stvořená přírodou a naším úkolem je o něj pečovat. Mým posláním je, naučit Vás jedinečný způsob, jak žít bez bolestivých omezení. Pojďte se mnou objevovat cestu, kdy pouhé myšlení tělo mění a začnete žít v souladu se sebou samým.

Můj  příběh

Můj životní příběh se točí kolem mé páteře. Nejprve pro její bolesti a nyní pro úžasný pocit volnosti a lehkosti. Svým životním příběhem, bych ráda dala naději všem lidem, kteří trpí na různé bolesti zad. Nevěřte přesvědčením, že když člověk stárne, tak se musí cítit hůř, že se s tím nedá nic dělat a prostě se musíme s tímto stavem smířit. Že když vás bolí záda, tak si máte vzít prášek a na bolest si musíte zvyknout. Prosím vás, není to pravda. Sama jsem toho důkazem a myslím, že určitě nejsem jediná. Přestože jsem ročník 1966 a bolestmi zad jsem trpěla asi 25 let, tak dnes se cítím vitálnější a pružnější než v mládí.

 

Ale vždycky mi tak krásně a lehce nebylo

Než jsem se dostala do své fyzické a psychické pohody musela jsem ujít velký kus cesty sebepoznávání. Po letech zkoumání různých metod, jsem dospěla k vypracování několika jednoduchých a velmi efektivních kroků, které pomáhají zbavit se bolestí jednoduše a hlavně natrvalo.

 

Období temna

Teda, pokud bych toto období nazvala temnem, tak je musím zároveň nazvat obdobím mého největšího učení a rozvoje. 

Bolestmi v zádech jsem trpěla od svých 15-ti let. Současně v té době jsem začala chodit na jízdárnu, takže těžká práce kolem koní mi moc nepřidala. Všechno se v té době dělalo ručně, od kydání hnoje, nošení balíků slámy až po tahání věder s vodou. No prostě tato práce se také podepsala na mých zádech, ale můj otec mi vždy říkal: „Jsi mladá, v zádech tě nemá co bolet“. Tak jsem tiše trpěla.

Po porodu mých dětí se bolesti zhoršily a každé ráno jsem v bedrech měla pocit, že jsem jak suchá větev, stačí jen zlomit. Bez ranní rozcvičky jsem nedokázala začít den. Staly se mou každodenní nutností. Až na nepatrné světlé výjimky, mě v zádech bolelo permanentně. Když mi končila mateřská, zažívala jsem velmi intenzívní pocit, že mám začít pracovat s lidmi. Vždycky jsem se chtěla věnovat rehabilitacím a v té době, se mi podobná možnost naskytla. Prošla jsem kurzem masáží a tím vlastně začalo moje celoživotní vzdělávání.  Ale hlavně díky tomu jsem se dostala ke cvičení, které mi pomáhalo od bolestí zad.                                                                                                                                             

Když mě chytil „houser“ a  zůstala jsem ohnutá do pravého úhlu, nemohla jsem se jen tak narovnat. Prostě rukama jsem vyšplhala podél zdi do rovného stoje a pak jsem chodila jak prkno. Takhle jsem přežívala, dokud bolest po několika dnech neodezněla.  Nevím proč, ale nikdy jsem nešla k lékaři, nikdy jsem nevzala ani jediný prášek na bolest. Ale vždy jsem to rozchodila a hlavně rozdýchala. Většinu svého času jsem v zádech cítila tupou bolest. Někdy, když jsem masírovala, tak jsem málem brečela od bolesti a modlila se, abych už mohla skončit a protáhnout se.

 

Během mého života s bolestí se odehrály 3 důležité body zlomu.

První bod zlomu nastal při studiu čínské medicíny, kdy jsem pochopila, odkud pramení moje bolesti a hned jsem se pustila do nápravy. Čínské byliny a cvičení Qigongu mi velmi významným způsobem pomohly.

Druhý bod zlomu nastal ve chvíli, kdy jsem dostala asi ledvinovou koliku a poprvé v životě jsem zauvažovala, že pojedu do nemocnice. Ale přesto jsem se nejprve domluvila s kamarádkou na terapii. Tady jsem zažila setkání s anděly a čistou bezpodmínečnou lásku. Chtělo se mi jít za tou láskou, protože byla něco neskutečně krásného, ale nemohla jsem. Cosi mě drželo dole. Po terapii mi kamarádka řekla, přišli mojí dva andělé a léčili mě. Ale pak mě musela chytit za ruku, jinak bych jí odešla za nimi. A že mám odpustit. To jsem ještě nevěděla co s tím. Po návratu domů bolest přetrvávala. Až při jednom neopatrném pohybu mi v zádech šlehlo takovým způsobem, že jsem od bolesti lezla po zdi a byla ochotna zavolat sanitku. Na chvíli jsem si lehla na postel a řekla: "Pane Bože, proč mě tak bolí záda?" A přišla odpověď: "Protože máš odpustit". V tu chvíli mi došlo co a komu. Krutá bolest zmizela jako mávnutím kouzelného proutku. Vím, že to zní neuvěřitelně, ale prostě to tak bylo. Dost často ve svém životě dostáváme signály shůry, ale neslyšíme a vymlouváme se na spoustu věcí, proč nemůžeme udělat ten první krok.

Třetí můj zlomový bod v přístupu ke svému tělu, bylo studium Rolfterapie  v Praze.  Přestože, už jsem netrpěla bolestmi zad jako kdysi, tak Rolfterapie mi pomohla pochopit další souvislosti a získala jsem pocit absolutní lehkosti, pocit nového těla, začala jsem svoje tělo vnímat naprosto novým způsobem. A co je pro mě úplně nejdůležitější, pocítila jsem, jakoby se moje duše zbavila určitého sevření a dostala novou možnost rozletu. Zvýšila jsem si sebevědomí, najednou jsem zažívala stavy, že dokážu absolutně všechno. Samozřejmě, že tento pocit nenastal hned po samotné terapii, ale cílenou a soustavnou prací na svém těle a prací s vnitřním vnímáním svého těla.  

Rolfterapie mi nejvíce pomohla i s mým akutním zraněním. V létě 2011 jsem si zlomila ruku v zápěstí a následkem toho jsem ztratila cit v pravé ruce. Ani po 4 měsících od úrazu a po rehabilitacích, se cit do ruky nevrátil. Měla jsem absolvovat reoperaci jizvy. Všechna EEG vyšetření ukazovaly na nulovou citlivost nervů v prstech. Tehdy jsem uvažovala jak dál ve své profesi. Jak mohu pracovat jako masérka, když prsty nic necítím? Představte si, že si chcete namazat chleba máslem a nůž vám vypadne z ruky, protože ho necítíte. Koukáte na něj, ale nevnímáte, že ho držíte. Prostě vám vypadne z prstů a nic s tím nedokážete udělat. Učila jsem se psát levou rukou, protože podepsat se pravou prostě nešlo. Byla jsem zoufalá.  Nakonec jsem se rozhodla! Můj vnitřní kompas mi ukazoval, že na seminář Rolfterapie musím, i když to spíš vypadalo, že budu muset úplně změnit profesi. Seminář se konal 14 dní před plánovanou operací.                                                                                                             

Když jsem vstoupila do učebny, hned jsem věděla, že tady jsem správně. Lektor Aleš Urbančík se první den věnoval mé ruce a už jsem na kurzu zůstala. Do druhého dne jsem totiž začala cítit brnění v prstech. A než jsem po víkendu přijela domů, tak jsem prsty cítila všechny skoro normálně. Pravda, ještě pár dní se vzpamatovával ukazováček, ale na předoperační vyšetření jsem už šla s vědomím, že operace se ruší. Lékařka z EEG mi sice nejprve nevěřila, ale po vyšetření uznala, že mám pravdu.      

Rolfterapie mi dává odpovědi na mnoho otázek, proč vznikají bolesti v těle.

A vlastně všechny zlomové okamžiky mě naučily, že bolesti mají svou příčinu, která může u každého pramenit z jiného zdroje. Mohou být z nedostatečné výživy tkání, ze špatného pohybového stereotypu a také z emočních příčin. Častá je kombinace všech.

 

Představení mé služby, eBooku

Proto jsem se rozhodla sdílet svoje zkušenosti a nabídnout řešení při různých pohybových potížích, kterými jsem před lety trpěla. Mohu nabídnout pomoc všem, kteří hledají cestu k lepšímu zdraví. Nemusíte užívat analgetika, trpět bolestmi a poslouchat, že s tím už se musíte smířit a zvyknout si.  Při Rolfterapii učím, jak používat své tělo jinak a efektivně. Jak pomocí několika kroků se zbavíte svých špatných pohybových stereotypů a bolestivých omezení.  Nemusíte dlouhé roky hledat, tak jako jsem hledala já. Navedu vás zkratkou na cestu k životu bez bolestí, a když na nové cestě vytrváte, objevíte život plnohodnotnější a šťastnější. Neslibuji zázrak do týdne, ale když se rozhodnete změnit staré, zažité programy, dřív nebo později, pocítíte nové tělo. Jen je třeba na nové cestě vytrvat. Ale tak je to s každým novým učením.                                           

Častá věta mých klientů je: „Víte, paní Bendová, já vám to nedokážu popsat, ale něco uvnitř je jinak a cítí se to velmi dobře“. A to je pro mě ta největší odměna :-)